Klavír

V předmětu „Hra na klavír“ se žáci vzdělávají ve dvou, eventuálně ve třech či čtyřech etapách. Počátek výuky hry na nástroj je ideální v předškolním věku (první etapa) formou her, říkadel a písní. Žák je povzbuzován k naslouchání a prožívání hudby pomocí melodicko – rytmických nástrojů. Následuje první cyklus studia (druhá etapa), jehož absolventi jsou schopni přečíst text skladby, porozumět mu (včetně italského názvosloví týkajícího se určení temp a dynamiky), samostatně jej nastudovat a interpretovat. Dokáže rozlišit interpretaci rozdílných hudebních období. Zná dynamická znaménka, značky melodických ozdob, dokáže je vysvětlit a interpretovat. Zvládá hru z listu jednoduchých skladeb, v doprovodu písní se orientuje v akordických značkách užívaných ve zpěvnících. Dokáže spolupracovat s ostatními hudebníky, praktikuje čtyřruční či víceruční hru, hru v souboru, orchestrální hru, či doprovod jiného nástroje formou klavírní spolupráce. Absolventi druhého, čtyřletého cyklu (třetí etapa), disponují stejnými dovednostmi, během čtyřletého studia všechny osvojené vědomosti a umy prohlubují, jsou schopní hudebního názoru a jeho obhajoby. Po uceleném dvoucyklovém studiu může následovat SPD – studium pro dospělé (čtvrtá etapa) s využitím všech získaných dovedností pro využití v praxi. V případě studia dospělého začátečníka je pak nutný individuální přístup pedagoga. Studenti základní umělecké školy chápou hudební vzdělání jako nedílnou součást kulturního dědictví lidstva a umí si představit a zasadit slohově rozdílné skladby do správných dějinných souvislostí. Za přispění a vedení pedagoga rozvíjí v interpretaci svoji představivost a emocionální vyjádření. Význam hudebního vzdělání spočívá v tom, že rozvíjí morální a volní vlastnosti žáků, vede je k sebekázni, vytrvalosti, trpělivosti, pracovitosti a ohleduplnosti. Základní umělecká škola vychovává budoucí návštěvníky koncertů, kteří se stanou vnímavými posluchači, schopnými hudbě rozumět a orientovat se v ní.