Violoncello

patří do skupiny smyčcových strunných nástrojů. Jeho zvuk vzniká rozechvíváním struny smyčcem. Název je původem z italštiny (violone piccolo) a znamená malá basová viola. Violoncello má dlouhou historii sahající do období kolem roku 1600. Výrobcem violoncella je mistr houslař (je označován jako violoncellista, hovorově cellista). Violoncello se uplatňuje jako sólový nástroj, v komorních seskupeních (klavírní trio, smyčcové kvarteto ad.), komorních a symfonických orchestrech, v hudbě klasické i populární. Jeho zvuk i výrazové prostředky jsou podobné lidskému hlasu. Je schopno vyjádřit mnoho pocitů díky barevným odstínům různých herních technik. Asi právě proto bylo pro violoncello napsáno mnoho skladeb (suit, sonát, koncertů ad.) snad všemi významnými skladateli. Notový zápis bývá v basovém klíči, pro vyšší tóny se používá klíč tenorový nebo houslový.